Žádost o stanovení záloh na daň jinak - vzor 2026 zdarma

Žádost o stanovení záloh na daň jinak je písemné podání, kterým daňový subjekt (OSVČ, jiná fyzická osoba nebo firma) žádá finanční úřad, aby mu zálohy na daň z příjmů snížil, změnil jejich periodicitu nebo povolil výjimku z povinnosti je platit. Opírá se o § 174 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Podle něj správce daně „v odůvodněných případech“ stanoví zálohy jinak, a to i za celé zdaňovací období. Výši a splatnost záloh jinak určuje § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle poslední známé daňové povinnosti. Dokud úřad nerozhodne, platí se zálohy ve výši a lhůtách podle zákona (§ 174 odst. 2 daňového řádu). Listinnou žádost je třeba podepsat (§ 71 odst. 2). Žádost poslanou prostým e-mailem musíte do 5 dnů potvrdit datovou schránkou, uznávaným podpisem nebo jiným způsobem podle § 71 odst. 1.

Vyplňte údaje

Vaše údaje neopustí váš prohlížeč. Dokument se vytváří přímo ve vašem zařízení a nic z toho, co vyplníte, se nikam neodesílá.

Rozepsaný dokument zůstává uložený jen ve vašem prohlížeči a po 48 hodinách se sám smaže.

Kdy žádost o stanovení záloh na daň jinak použít

Žádost použijte, když vám zákon předepisuje zálohy, které neodpovídají dani, jakou letos skutečně čekáte. Zálohy se totiž počítají z poslední známé daňové povinnosti, tedy zpravidla z daně za minulý rok (§ 38a zákona o daních z příjmů). Když příjmy výrazně klesnou, nebo když loňskou daň zvedl jednorázový příjem, platíte zálohy, které vám pak úřad stejně vrátí, ale peníze mezitím chybí v provozu.

Zákon nevyjmenovává, co je odůvodněný případ. Správce daně to posuzuje podle toho, co mu doložíte (§ 174 odst. 5 daňového řádu). Proto je podstatná část žádosti odůvodnění s čísly: příjmy v běžném roce, odhad daně a doklady. Žádost se hodí pro OSVČ i pro s.r.o. a lze ji podat osobně, za firmu přes jednatele nebo přes zmocněnce.

Před podáním si ověřte, zda žádost vůbec potřebujete. Zálohy neplatíte, pokud poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, nebo pokud jste ukončili činnost, z níž plynuly zdanitelné příjmy (§ 38a odst. 2 a 8). Ukončení musíte úřadu oznámit. Vzor neřeší zálohy na sociální a zdravotní pojištění, ty se řídí vlastními zákony a vybírá je správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovna.

Náležitosti dokumentu

NáležitostCo musí obsahovat
Označení správce daněFinanční úřad, u kterého je daň z příjmů vedena. Podání je učiněno až dnem, kdy mu došlo (§ 73 odst. 1). Nepříslušný úřad je postoupí (§ 75).
Označení žadateleJméno nebo název, DIČ a adresa. Za firmu jedná statutární orgán nebo pověřená osoba, v téže věci jen jedna (§ 24 daňového řádu).
Dosavadní zálohyObdobí, poslední známá daňová povinnost a současná výše a splatnost záloh podle § 38a zákona o daních z příjmů.
Důvod s dokladyKonkrétní skutečnosti, data a čísla. Úřad posuzuje, zda jde o odůvodněný případ podle § 174 odst. 5.
Odhad daně za běžné obdobíHlavní argument žádosti. Výpočet a podklady přiložte.
NávrhSnížení, změna periodicity nebo výjimka. Z podání musí být zřejmé, co se navrhuje (§ 70 odst. 3).
Podpis a formaListinná žádost musí být podepsána, elektronická odeslána způsobem podle § 71 odst. 1. E-mail je třeba do 5 dnů potvrdit (§ 71 odst. 3).
Plná moc (při zastoupení)Účinná od uplatnění u úřadu, s vymezeným rozsahem (§ 27 odst. 2, § 28 odst. 1).

Časté chyby

Jak žádost připravit a spočítat návrh

Začněte poslední známou daňovou povinností. Pro zálohové období ji tvoří i daň, kterou jste sami vyčíslili v přiznání za bezprostředně předcházející období. Platí od dne po uplynutí lhůty pro podání přiznání (§ 38a odst. 1). Pokud jste přiznání podali opožděně, platí až ode dne následujícího po dni jeho podání. Lhůta činí 3 měsíce po skončení zdaňovacího období. Za podmínek § 136 odst. 2 daňového řádu se prodlužuje na 4 nebo 6 měsíců, například při elektronickém podání nebo podání daňovým poradcem.

Z této částky zjistíte, jaké zálohy zákon předepisuje. Do 30 000 Kč žádné. Nad 30 000 Kč do 150 000 Kč dvě zálohy po 40 %, splatné do 15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Nad 150 000 Kč čtyři zálohy po čtvrtině, splatné do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce (§ 38a odst. 3 a 4). Máte-li i příjmy ze zaměstnání, ze kterých měl zaměstnavatel srážet zálohy, platíte při podílu tohoto dílčího základu daně od 15 % do méně než 50 % celkového základu zálohy v poloviční výši a při podílu 50 % a více žádné (§ 38a odst. 5).

Pak odhadněte letošní daň. Vyjděte z příjmů a výdajů za uplynulé měsíce a z toho, co čekáte do konce roku. Návrh zálohy zaokrouhlete na celé stokoruny nahoru (§ 146 odst. 2 daňového řádu). Do přílohy dejte přehled příjmů, výpočet daně a doklady o příčině poklesu. Pokud se odhad zmýlí a zálohy nakonec převýší daň, započtou se na ni a přeplatek si vyžádáte zpět (§ 174 odst. 3, § 155 daňového řádu). Když naopak daň vyjde vyšší, doplatíte rozdíl s přiznáním.

Ukázka vyplnění

Žadatelka: Jana Malá, OSVČ, DIČ CZ8555011234
Poslední známá daňová povinnost (přiznání za rok 2025): 182 400 Kč
Zálohy podle § 38a odst. 4: 4 x 45 600 Kč (zálohy splatné od 15. 6. 2026 do 15. 3. 2027)
Důvod: od února 2026 ztráta dvou odběratelů, tržby leden až duben 2026
96 000 Kč, za stejné období 2025 318 000 Kč (přehled v příloze)
Očekávaná daň za rok 2026: 40 000 Kč (výpočet v příloze)
Návrh: zálohy ve výši 10 000 Kč splatné 15. 6., 15. 9. a 15. 12. 2026
a 15. 3. 2027
Podáno: 15. 5. 2026 datovou schránkou, nejbližší záloha 15. 6. 2026

Varianty a vzorové situace

Snížení záloh OSVČ kvůli poklesu příjmů

Podnikáte jako OSVČ a letos vyděláváte výrazně méně než loni, ale zálohy se počítají z loňské daně (§ 38a zákona o daních z příjmů). Žádost navrhuje nižší zálohy a dokládá pokles čísly. Dokud úřad nerozhodne, platí se zálohy podle zákona (§ 174 odst. 2 daňového řádu).

Předvyplnit tuto variantu v generátoru

Zrušení záloh po ukončení podnikání

Ukončili jste činnost, ze které vám plynuly zdanitelné příjmy, nebo vám zanikl jejich zdroj. Pak zálohy podle § 38a odst. 8 zákona o daních z příjmů platit nemusíte od splátky následující po dni změny, skutečnost ale musíte úřadu oznámit. Vzor obsahuje oznámení i žádost o výjimku pro případ, že by úřad podmínky neuznal. Při pouhém přerušení zvolte důvod „Přerušení činnosti“.

Předvyplnit tuto variantu v generátoru

Snížení záloh po jednorázovém příjmu

Loni jste měli jednorázový příjem, který zvedl daň, a tím i letošní zálohy, ačkoli se nebude opakovat. Nejprve si ověřte, zda do poslední známé daňové povinnosti vůbec patří. Fyzická osoba z ní podle § 38a odst. 1 zákona o daních z příjmů vylučuje tzv. ostatní příjmy a do výpočtu se nezahrnuje ani daň ze samostatného základu daně.

Předvyplnit tuto variantu v generátoru

Žádost s.r.o. o snížení záloh

Společnost s ručením omezeným platí zálohy na daň z příjmů právnických osob podle stejného § 38a zákona o daních z příjmů. Bylo-li minulé zdaňovací období kratší nebo delší než 12 měsíců, musí si poslední známou daň přepočítat na 12 měsíců (§ 38a odst. 6). Za společnost jedná jen jedna fyzická osoba (§ 24 odst. 4 daňového řádu).

Předvyplnit tuto variantu v generátoru

Žádost podaná zmocněncem

Žádost za vás podává daňový poradce, advokát nebo jiná osoba na plnou moc. Plná moc je vůči úřadu účinná až od uplatnění a musí vymezovat, k čemu se vztahuje (§ 27 a § 28 daňového řádu). Jedná-li v téže věci zmocnitel i zmocněnec, rozhoduje jednání zmocnitele.

Předvyplnit tuto variantu v generátoru

Snížení záloh při nemoci nebo mateřské

Kvůli dlouhodobé nemoci, mateřství nebo péči o dítě podnikáte méně nebo vůbec, zálohy se ale dál počítají z daně za období, kdy jste pracovali naplno. Takovou situaci můžete uplatnit jako odůvodněný případ podle § 174 odst. 5 daňového řádu. Doložte, od kdy trvá a jak omezila vaše příjmy.

Předvyplnit tuto variantu v generátoru

Výjimka ze záloh při přerušení činnosti

Činnost jste přerušili, ale neukončili. Zda jde o ukončení podle § 38a odst. 8 zákona o daních z příjmů, z textu zákona jednoznačně nevyplývá, proto se v této situaci žádá o výjimku z povinnosti zálohovat podle § 174 odst. 5 daňového řádu. Uveďte, jak dlouho přerušení potrvá.

Předvyplnit tuto variantu v generátoru

Žádost o stanovení záloh na daň jinak - plný text vzoru

Toto je kompletní text vzoru. Prázdná místa doplní generátor výše - nebo si text zkopírujte a doplňte ručně.

Zobrazit celý text vzoru
ŽÁDOST O STANOVENÍ ZÁLOH NA DAŇ JINAK
podle § 174 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu
Správce daně: ..........................., ...........................
Žadatel (daňový subjekt): ..........................., DIČ: ..........................., adresa: ...........................
V ........................... dne ...........................
Věc: žádost o stanovení záloh na daň z příjmů jinak podle § 174 odst. 5 daňového řádu
I. Dosavadní zálohy
Žádost se týká tohoto období: ............................ Poslední známá daňová povinnost žadatele podle § 38a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, činí ............................ Podle ní je žadatel povinen platit zálohy takto: ............................
II. Důvody žádosti
Bližší okolnosti a jejich doložení:

...........................
Za zdaňovací období, na které se zálohy platí, očekává žadatel daň ve výši ............................
III. Návrh
Žadatel navrhuje, aby správce daně podle § 174 odst. 5 daňového řádu stanovil zálohy na daň z příjmů pro uvedené období jinak, a to takto: ............................
Žadatel bere na vědomí, že podáním této žádosti se nemění povinnost platit zálohy ve výši a lhůtách stanovených zákonem, dokud správce daně o žádosti nerozhodne (§ 174 odst. 2 daňového řádu).
S pozdravem
........................................
...........................

Žádost o stanovení záloh na daň jinak vzor Word (DOCX)

Vzor žádost o stanovení záloh na daň jinak ve formátu Word stáhnete z generátoru tlačítkem „Stáhnout Word (DOCX)“ - zdarma, bez registrace, s vašimi údaji již doplněnými.

Žádost o stanovení záloh na daň jinak vzor PDF

Tentýž dokument stáhnete i jako PDF připravené k tisku a podpisu. Generování probíhá ve vašem prohlížeči, údaje nikam neodesíláme.

Žádost o stanovení záloh na daň jinak ke stažení zdarma

Vzor je zdarma v plné verzi - žádná zkušební doba, žádný e-mail. Vyplňte, stáhněte, podepište.

Aktuálnost vzoru pro rok 2026

Vzor odpovídá právnímu stavu k roku 2026. Odkazovaná ustanovení průběžně kontrolujeme proti aktuálnímu znění zákonů v oficiální e-Sbírce.

Časté otázky

Mohu si zálohy snížit sám, když vím, že letos vydělám méně?

Ne. Zálohy se platí ve výši a lhůtách podle zákona, dokud správce daně nerozhodne jinak (§ 174 odst. 2 daňového řádu). Pokud zaplatíte méně, vzniká úrok z prodlení od čtvrtého dne po splatnosti (§ 252 odst. 2). Proto podejte žádost s předstihem a do rozhodnutí plaťte podle zákona. Rozhodnutí je vůči vám účinné až jeho oznámením (§ 101 odst. 5).

Kdy zálohy na daň z příjmů platit vůbec nemusím?

Pokud poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, nebo pokud jste ukončili činnost, z níž plynuly zdanitelné příjmy, či vám zanikl zdroj příjmů. V druhém případě zálohy nemusíte platit od splátky následující po dni změny, skutečnost ale musíte úřadu oznámit (§ 38a odst. 2 a 8 zákona o daních z příjmů). Zálohy neplatí ani poplatník, jehož základ daně tvoří zčásti příjmy ze zaměstnání, ze kterých měl zaměstnavatel srážet zálohy, a tento dílčí základ činí aspoň 50 % celkového základu. Při podílu od 15 % do 50 % se zálohy platí v poloviční výši (§ 38a odst. 5).

Co je poslední známá daňová povinnost a zálohové období?

Poslední známá daňová povinnost je částka, ze které se zálohy počítají. Bývá to daň vyčíslená ve vašem přiznání za předchozí období, nebo daň, kterou úřad naposledy stanovil. Nezahrnuje se do ní daň ze samostatného základu daně ani daň z neočekávaných zisků (§ 38a odst. 1). Zálohové období běží ode dne po uplynutí lhůty pro podání přiznání za minulé období do posledního dne lhůty pro přiznání v dalším období. Stanoví-li úřad daň jinak, než jste ji tvrdili, změna pro zálohy platí od měsíce následujícího po právní moci rozhodnutí (§ 174 odst. 4 daňového řádu).

Loni jsem měl jednorázový příjem. Musím z něj letos platit vysoké zálohy?

Nejdřív zjistěte, zda ten příjem do poslední známé daňové povinnosti vůbec patří. Fyzická osoba z jejího výpočtu vylučuje tzv. ostatní příjmy a výdaje (§ 38a odst. 1 zákona o daních z příjmů). Pokud se příjem zahrnuje, je jeho jednorázovost typickým argumentem pro žádost podle § 174 odst. 5 daňového řádu. Uveďte, o jaký příjem šlo, o kolik zvýšil daň a jakou daň čekáte bez něj.

Musím žádost podat elektronicky?

Povinnost podávat výhradně elektronicky stanoví § 72 odst. 6 daňového řádu jen pro formulářová podání. Ta podává ten, kdo má datovou schránku zřízenou ze zákona nebo povinný audit. Formulářovými podáními jsou daňové tvrzení, přihláška k registraci a oznámení změny registračních údajů (§ 72 odst. 1). Žádost o stanovení záloh mezi ně nepatří, můžete ji proto podat i listinně s podpisem. Elektronicky ji podejte způsobem podle § 71 odst. 1, obyčejný e-mail potvrďte do 5 dnů.

Jak dlouho úřad rozhoduje a co když nereaguje?

Zvláštní lhůtu pro rozhodnutí o této žádosti § 174 nestanoví. Platí obecná povinnost postupovat bez zbytečných průtahů (§ 7 odst. 1). Pokud úřad neprovede úkon v obvyklé lhůtě, nebo nerozhodl do 3 měsíců od posledního úkonu, můžete dát podnět nejblíže nadřízenému správci daně (§ 38 odst. 1 a 2). Do rozhodnutí plaťte zálohy podle zákona. Rozhodnutí obsahuje poučení o opravném prostředku (§ 102 odst. 1 písm. f)), podle kterého postupujte, když nejste spokojeni.

Na zálohu nemám peníze jen teď, jinak je výše v pořádku. Co dělat?

Pak nejde o změnu výše záloh, ale o přechodný problém zaplatit. Záloha se spravuje jako daň (§ 38a odst. 1), takže lze žádat o posečkání nebo rozložení na splátky (§ 156 daňového řádu). Úřad je může povolit například při vážné újmě, při ohrožení výživy, nebo když by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání a výnos z jeho ukončení by byl pravděpodobně nižší než daň, kterou podnikání vytvoří v příštím zdaňovacím období. O žádosti rozhodne do 30 dnů (§ 156 odst. 1 a 2). Po dobu posečkání nevzniká úrok z prodlení, ale úrok z posečkané částky ve výši poloviny úroku z prodlení (§ 252 odst. 3, § 253).

Jak podat žádost za s.r.o. nebo přes zmocněnce?

Za společnost jedná statutární orgán, pověřený zaměstnanec nebo prokurista oprávněný jednat samostatně. V téže věci jedná jen jedna fyzická osoba (§ 24 odst. 2 až 4). Podnikající fyzická osoba může obdobně pověřit svého zaměstnance (§ 24 odst. 5). Zmocněnec doloží plnou moc s vymezeným rozsahem, účinnou od uplatnění u úřadu (§ 27, § 28). Jedná-li v téže věci zmocnitel i zmocněnec, rozhoduje jednání zmocnitele (§ 28 odst. 6).

Řeší tato žádost i zálohy na sociální a zdravotní pojištění?

Ne. Zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění se řídí samostatnými zákony, ne daňovým řádem. Finanční úřad o nich nerozhoduje. Jejich výši a možnost změny ověřte u okresní správy sociálního zabezpečení a u své zdravotní pojišťovny.

Právní úprava

Citovaná ustanovení naposledy strojově ověřena proti aktuálnímu znění v oficiální e-Sbírce (e-sbirka.gov.cz) dne 5. 10. 2026. Změny zákonů sledujeme průběžně.

Související dokumenty

Strojově čitelné schéma tohoto dokumentu: zadost-o-stanoveni-zaloh-jinak.json