Sepsáno.cz

Dohoda o srážkách ze mzdy - vzor 2026 zdarma

Dohoda o srážkách ze mzdy je zajištění dluhu podle § 2045 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: plátce mzdy (zaměstnavatel) strhává dohodnutou částku přímo ze mzdy dlužníka a vydá ji věřiteli. Uzavírají ji věřitel a dlužník; nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je k uzavření dohody třeba předchozího souhlasu zaměstnavatele. Proti plátci mzdy nabývá věřitel právo na výplatu srážek okamžikem, kdy mu byla dohoda předložena (§ 2045 odst. 2). Rozsah srážek není na vůli stran: podle § 148 odst. 2 zákoníku práce smějí být srážky ze mzdy provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu, takže i při dobrovolné dohodě musí zaměstnanci zůstat nezabavitelná částka (§ 278 občanského soudního řádu).

Vyplňte údaje

Vaše údaje neopustí váš prohlížeč. Dokument se vytváří přímo ve vašem zařízení a nic z toho, co vyplníte, se nikam neodesílá.

Rozepsaný dokument zůstává uložený jen ve vašem prohlížeči a po 48 hodinách se sám smaže.

Kdy dohoda o srážkách ze mzdy použít

Dohodu o srážkách ze mzdy použijte tam, kde má dluh splácet zaměstnanec a obě strany chtějí, aby se splátky strhávaly rovnou ze mzdy, bez soudu a bez exekutora. Zaměstnavatel jí řeší vlastní pohledávku za zaměstnancem - náhradu škody, nevyúčtovanou zálohu, přeplatek. Cizí věřitel jí získá pravidelnou platbu, kterou nemusí měsíc co měsíc vymáhat. Zaměstnanec naopak ušetří náklady exekuce a udrží si přehled o tom, kolik mu ze mzdy zbude.

Klíčové je, kdo je věřitelem. Jde-li o dluh vůči zaměstnavateli, uzavírají dohodu zaměstnavatel a zaměstnanec a nic dalšího se nevyžaduje. Má-li se srážet ve prospěch někoho jiného, je k uzavření dohody třeba předchozího souhlasu zaměstnavatele (§ 2045 odst. 1 občanského zákoníku) a věřitel nabývá právo na výplatu srážek vůči plátci mzdy teprve okamžikem, kdy mu byla dohoda předložena. Dohoda o srážkách je jediný způsob, jak lze právo na mzdu použít k zajištění dluhu - jinak to zákoník práce zakazuje (§ 144a odst. 2).

Pozor na rozsah. Nezabavitelná částka chrání zaměstnance i u dobrovolné dohody: podle § 148 odst. 2 zákoníku práce smějí být srážky ze mzdy provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu, a srážet víc, než zákon dovoluje, je nepřípustné, i když s tím povinný souhlasí (§ 281 občanského soudního řádu). Sjednáte-li srážku 8 000 Kč a zákonné maximum vyjde na 5 000 Kč, srazí plátce mzdy 5 000 Kč. Zcela zakázané jsou pak srážky ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, na peněžní záruky a na smluvní pokuty (§ 147 odst. 3 zákoníku práce).

Náležitosti dokumentu

NáležitostCo musí obsahovat
Označení věřitele a dlužníkaJméno nebo název a adresa věřitele; jméno, datum narození a bydliště zaměstnance jako dlužníka.
Označení plátce mzdyNázev a sídlo zaměstnavatele a pracovněprávní vztah, ze kterého se bude srážet (pracovní poměr, dohoda o provedení práce či o pracovní činnosti).
Vymezení pohledávkyDůvod vzniku a výše dluhu, u opakujícího se plnění jeho výše a splatnost. Bez toho plátce mzdy neví, kdy má srážky ukončit (§ 276 občanského soudního řádu).
Výše srážky a počátek sráženíMěsíční částka a mzda za který měsíc se srazí jako první; skutečná srážka je omezena zákonným maximem.
Souhlas plátce mzdyNutný vždy, když věřitelem není zaměstnavatel (§ 2045 odst. 1 občanského zákoníku). Vzor ho obsahuje jako doložku s podpisem.
Předložení dohody plátci mzdyTeprve předložením nabývá věřitel právo na výplatu srážek vůči plátci mzdy (§ 2045 odst. 2 občanského zákoníku); předání si nechte potvrdit.
Datum a podpisyPodepisuje věřitel a dlužník, u srážek ve prospěch třetí osoby navíc plátce mzdy.

Časté chyby

Kolik lze ze mzdy srazit a jak se to spočítá

Dohoda o srážkách je dobrovolná, její rozsah ale dobrovolný není. Zákoník práce v § 148 odst. 2 podřizuje všechny srážky ze mzdy podmínkám, které pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy stanoví občanský soudní řád, a ten v § 281 výslovně říká, že srážet ve větším rozsahu je nepřípustné, i když s tím povinný souhlasí. Souhlas zaměstnance tedy strop neposouvá.

Výpočet má čtyři kroky. Nejprve se zjistí čistá mzda, tedy mzda po odečtení zálohy na daň z příjmů a pojistného (§ 277 občanského soudního řádu). Od ní se odečte nezabavitelná částka (§ 278 občanského soudního řádu), kterou počítá nařízení vlády č. 595/2006 Sb.: činí 85 % součtu částky životního minima jednotlivce, normativního nájemného a energetického paušálu, a k tomu jednu čtvrtinu této částky na každou osobu, které je zaměstnanec povinen poskytovat výživné. Do výpočtu se dosazuje normativní nájemné pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli a energetický paušál pro jednočlennou domácnost, a to ve výši k 1. lednu roku, do kterého spadá výplata mzdy (§ 1 odst. 1 a § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb.) - jiná obec ani větší domácnost se nedosazuje. Manžel ani partner se za vyživovanou osobu nepovažuje; čtvrtina se na ně započte jen tehdy, doloží-li zaměstnanec plátci mzdy, že jemu nebo manželovi byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně anebo sirotčí důchod (§ 1 odst. 2 téhož nařízení). Zbytek čisté mzdy se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi a z něj lze srazit jednu třetinu; část zbytku nad hranici, která podle § 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. činí 1,9násobku téhož součtu, se srazí bez omezení. U přednostních pohledávek dvě třetiny (§ 279 odst. 1 občanského soudního řádu). Část zbytku nad hranici stanovenou nařízením vlády se srazí bez omezení.

Přednostní jsou mimo jiné pohledávky výživného, daní a poplatků, pojistného a náhrady újmy na zdraví (§ 279 odst. 2 občanského soudního řádu). Běžné dluhy vůči zaměstnavateli ani zápůjčka od souseda mezi ně nepatří, takže se u nich vystačí s první třetinou. Sejde-li se na jedné mzdě více srážek, rozhoduje v první třetině pořadí (§ 149 odst. 1 zákoníku práce a § 280 odst. 1 občanského soudního řádu); z druhé třetiny se však bez zřetele na pořadí uspokojí nejprve výživné (§ 280 odst. 2) a přednostně se vždy provedou srážky na daň a pojistné (§ 148 odst. 1 zákoníku práce).

Modelový výpočet (částky jsou ilustrativní, aktuální hodnoty pro daný rok dosaďte podle nařízení vlády):

Čistá mzda zaměstnance .................. 32 000 Kč
Nezabavitelná částka (bezdětný, bez vyživovaných osob) .... 15 000 Kč
Zbytek čisté mzdy: 32 000 - 15 000 = 17 000 Kč
Zaokrouhleno dolů na částku dělitelnou třemi: 16 998 Kč
Jedna třetina: 5 666 Kč, dvě třetiny: 11 332 Kč

Dluh vůči zaměstnavateli není přednostní pohledávkou, srazit lze tedy nejvýše 5 666 Kč měsíčně. Sjednáte-li v dohodě srážku 8 000 Kč, plátce mzdy srazí stejně jen 5 666 Kč. Jde-li o výživné, které přednostní pohledávkou je, lze sáhnout i na druhou třetinu, tedy až 11 332 Kč.

Varianty a vzorové situace

Srážky k úhradě dluhu vůči zaměstnavateli

Nejčastější případ: zaměstnanec dluží přímo svému zaměstnavateli - typicky náhradu škody na svěřeném nářadí či vozidle, nevyúčtovanou zálohu nebo přeplatek na mzdě. Souhlas zaměstnavatele se zde nevyžaduje, protože srážky slouží k uspokojení jeho vlastního práva (§ 2045 odst. 1 občanského zákoníku), a náhradu škody lze srazit jen na základě takové dohody (§ 147 odst. 3 zákoníku práce).

Předvyplnit tuto variantu v generátoru

Srážky ve prospěch třetí osoby

Věřitelem je někdo jiný než zaměstnavatel - soukromá osoba, dodavatel nebo poskytovatel zápůjčky. K uzavření dohody je pak nutný předchozí souhlas zaměstnavatele jako plátce mzdy a věřitel nabývá právo na výplatu srážek až okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena (§ 2045 občanského zákoníku). Vzor proto obsahuje souhlasovou doložku a třetí podpisové místo pro plátce mzdy.

Předvyplnit tuto variantu v generátoru

Srážky na výživné

Povinný rodič se s oprávněným dohodne, že běžné výživné bude zaměstnavatel strhávat přímo ze mzdy a posílat druhému rodiči - bez exekuce a bez měsíčního připomínání. Výživné patří mezi přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 občanského soudního řádu), takže se uspokojí nejprve z druhé třetiny zbytku čisté mzdy a teprve, nestačí-li, z první třetiny spolu s ostatními (§ 279 odst. 1). I zde je třeba předchozího souhlasu plátce mzdy.

Předvyplnit tuto variantu v generátoru

Dohoda o srážkách ze mzdy - plný text vzoru

Toto je kompletní text vzoru. Prázdná místa doplní generátor výše - nebo si text zkopírujte a doplňte ručně.

DOHODA O SRÁŽKÁCH ZE MZDY
Zaměstnavatel (věřitel a zároveň plátce mzdy): ..........................., se sídlem ..........................., za kterého jedná ........................... (dále jen „věřitel“)

Zaměstnanec (dlužník): ..........................., narozen/a ..........................., bytem ........................... (dále jen „dlužník“)

uzavírají podle § 2045 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tuto dohodu o srážkách ze mzdy:
I. Pohledávka
Dlužník dluží věřiteli částku ........................... z tohoto důvodu:

...........................
II. Srážky ze mzdy
Dlužník je u plátce mzdy v pracovněprávním vztahu: ............................ Dlužník souhlasí, aby plátce mzdy prováděl z jeho mzdy srážky ve výši ........................... měsíčně, a to počínaje mzdou za ............................
Sražené částky si plátce mzdy ponechává na úhradu své pohledávky uvedené v čl. I této dohody.
Srážky se provádějí až do úplného uhrazení pohledávky uvedené v čl. I; poslední srážkou se sráží jen zbývající část pohledávky (§ 276 občanského soudního řádu).
III. Rozsah srážek
Strany berou na vědomí, že srážky ze mzdy smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu (§ 148 odst. 2 zákoníku práce). Dlužníkovi musí i při srážkách podle této dohody zůstat nezabavitelná částka (§ 278 občanského soudního řádu). Přesahuje-li sjednaná srážka částku, kterou lze podle občanského soudního řádu srazit, provede plátce mzdy srážku jen do této výše.
V. Trvání dohody
Dohoda nabývá účinnosti dnem podpisu a zaniká úplným uspokojením pohledávky věřitele, dohodou stran nebo zánikem zajištěné pohledávky. Nastoupí-li dlužník do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí pohledávky zachováno i u nového zaměstnavatele; ten začne srážky provádět dnem, ve kterém se dozví, že byly srážky prováděny a pro jakou pohledávku (§ 149 odst. 4 zákoníku práce).
Dohoda je vyhotovena ve dvou stejnopisech, po jednom pro každou stranu. Strany prohlašují, že si dohodu přečetly, jejímu obsahu rozumějí a uzavírají ji svobodně a vážně.
V ........................... dne ...........................
........................................
...........................
..........................., věřitel a plátce mzdy
........................................
..........................., dlužník

Dohoda o srážkách ze mzdy vzor Word (DOCX)

Vzor dohoda o srážkách ze mzdy ve formátu Word stáhnete z generátoru tlačítkem „Stáhnout Word (DOCX)“ - zdarma, bez registrace, s vašimi údaji již doplněnými.

Dohoda o srážkách ze mzdy vzor PDF

Tentýž dokument stáhnete i jako PDF připravené k tisku a podpisu. Generování probíhá ve vašem prohlížeči, údaje nikam neodesíláme.

Dohoda o srážkách ze mzdy ke stažení zdarma

Vzor je zdarma v plné verzi - žádná zkušební doba, žádný e-mail. Vyplňte, stáhněte, podepište.

Aktuálnost vzoru pro rok 2026

Vzor odpovídá právnímu stavu k roku 2026. Odkazovaná ustanovení průběžně kontrolujeme proti aktuálnímu znění zákonů v oficiální e-Sbírce.

Časté otázky

Musí zaměstnavatel se srážkami ze mzdy souhlasit?

Záleží na tom, komu se sráží. Uspokojuje-li dohoda právo samotného zaměstnavatele, žádný další souhlas se nevyžaduje - zaměstnavatel je stranou dohody. Má-li se ale srážet ve prospěch někoho jiného (soukromého věřitele, rodiče oprávněného z výživného), je k uzavření dohody třeba předchozího souhlasu zaměstnavatele (§ 2045 odst. 1 občanského zákoníku). Proto vzor ve variantách pro třetí osobu obsahuje souhlasovou doložku a podpis plátce mzdy.

Kolik mi mohou na základě dohody ze mzdy strhnout?

Nejvýše tolik, kolik by šlo strhnout při exekuci. Zákoník práce v § 148 odst. 2 podřizuje srážky ze mzdy podmínkám občanského soudního řádu, takže vám musí zůstat nezabavitelná částka (§ 278 občanského soudního řádu) a ze zbytku čisté mzdy lze u běžné pohledávky srazit jednu třetinu, u přednostní dvě třetiny (§ 279 odst. 1 občanského soudního řádu). Srážet víc je nepřípustné, i kdybyste s tím souhlasili (§ 281 občanského soudního řádu). Podepsaná vyšší částka se tedy nesrazí.

Musí být dohoda o srážkách ze mzdy písemná?

Záleží na tom, co dohodou zajišťujete. Jde-li o náhradu škody, kterou jste zaměstnavateli uznali, je dohoda o způsobu její náhrady podle § 263 odst. 2 zákoníku práce povinně písemná. U ostatních dluhů občanský zákoník ani zákoník práce písemnou formu výslovně nepředepisují, prakticky se však bez listiny neobejdete. Věřitel nabývá právo na výplatu srážek vůči plátci mzdy až okamžikem, kdy mu byla dohoda předložena (§ 2045 odst. 2 občanského zákoníku), a pořadí pohledávky se řídí dnem, kdy byla dohoda zaměstnavateli doručena nebo kdy byla uzavřena (§ 149 odst. 1 zákoníku práce). Obojí se prokazuje listinou, kterou navíc musí zaměstnavatel evidovat (§ 150 zákoníku práce). Dohodu proto vždy sepište a podepište.

Co když už na mzdu chodí exekuce nebo jiná dohoda?

Pak rozhoduje pořadí. Přednostně se ze mzdy vždy provedou srážky na daň z příjmů a na pojistné (§ 148 odst. 1 zákoníku práce). U srážek podle dohody se pořadí řídí dnem, kdy byla dohoda zaměstnavateli doručena nebo uzavřena (§ 149 odst. 1 zákoníku práce); dřívější pohledávky se uspokojují první a na pozdější dohodu nemusí zbýt nic (§ 280 občanského soudního řádu). Náklady druhé a každé další dohody navíc nese dlužník (§ 2046 občanského zákoníku).

Lze srážet i z dohody o provedení práce, z odstupného nebo z důchodu?

Ano. Zákoník práce mezi příjmy, ze kterých se sráží, řadí vedle mzdy a platu i odměnu z dohody o provedení práce a o pracovní činnosti, náhradu mzdy, odměnu za pracovní pohotovost a odstupné (§ 145 odst. 2). Úprava dohody o srážkách se navíc použije i na další příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou (§ 2047 občanského zákoníku) - občanský soudní řád mezi ně řadí například nemocenské, důchody, stipendia nebo podporu v nezaměstnanosti (§ 299).

Na co se sražená částka započte, když k dluhu běží úroky?

Pokud si strany neujednají něco jiného, platí zákonné pořadí: u běžného dlužníka se plnění započte nejprve na již určené náklady, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu. Je-li dlužníkem spotřebitel v prodlení, je pořadí jiné - nejprve náklady, pak jistina, poté úroky a nakonec úroky z prodlení (§ 1932 občanského zákoníku). Pro přehlednost se vyplatí v dohodě uvést celkovou dlužnou částku včetně příslušenství ke dni podpisu.

Právní úprava

Citovaná ustanovení naposledy strojově ověřena proti aktuálnímu znění v oficiální e-Sbírce (e-sbirka.gov.cz) dne 11. 9. 2026. Změny zákonů sledujeme průběžně.

Související dokumenty

Strojově čitelné schéma tohoto dokumentu: dohoda-o-srazkach-ze-mzdy.json

Upozornění: Nejedná se o právní služby ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Vzor slouží jako obecná předloha a nemusí odpovídat vaší konkrétní situaci. Ve složitějších případech se poraďte s advokátem.