Bez dohody odpovídá zaměstnanec za schodek jen podle obecných pravidel: zaměstnavatel musí prokázat zavinění (§ 250 odst. 3) a při nedbalosti vymůže nejvýše čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku (§ 257 odst. 2). S dohodou se důkazní břemeno obrací - zaměstnanec se zprostí jen tím, že prokáže, že schodek vznikl bez jeho zavinění (§ 252 odst. 5) - a schodek se hradí v plné výši (§ 259). Proto zákon dohodu podmiňuje věkem 18 let, písemnou formou a inventurou při jejím uzavření.
Pracují-li se stejnými hodnotami střídavě dva a více lidí (prodejna s jednou pokladnou, směnný sklad), individuální dohoda nefunguje: nikdo nemá hodnoty pod výlučnou kontrolou. Pro tyto případy slouží společná odpovědnost - každý zaměstnanec podepíše vlastní dohodu, inventura proběhne po uzavření dohod se všemi a schodek se rozdělí podle hrubých výdělků (§ 260). Generátor obě varianty nabízí.
DOHODA O ODPOVĚDNOSTI K OCHRANĚ HODNOT SVĚŘENÝCH ZAMĚSTNANCI K VYÚČTOVÁNÍ
(dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty) uzavřená podle § 252 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
..........................., se sídlem ..........................., IČO ..........................., za kterého jedná ........................... (dále jen „zaměstnavatel“)
a
..........................., narozen/a ..........................., bytem ........................... (dále jen „zaměstnanec“)
uzavírají tuto dohodu:
I. Předmět dohody
Zaměstnanec vykonává u zaměstnavatele práci druhu ........................... na pracovišti ............................ Při výkonu této práce jsou mu zaměstnavatelem svěřovány k vyúčtování hodnoty uvedené v čl. II této dohody, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu jsou svěřeny.
Zaměstnanec touto dohodou přejímá odpovědnost za schodek vzniklý na svěřených hodnotách a zavazuje se schodek zaměstnavateli nahradit v plné výši (§ 252 odst. 1 a § 259 zákoníku práce).
II. Svěřené hodnoty
Zaměstnavatel svěřuje zaměstnanci k vyúčtování tyto hodnoty:
...........................
Za svěřené hodnoty se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu. Nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné věci se touto dohodou nesvěřují; pro ně platí § 255 zákoníku práce.
Stav svěřených hodnot ke dni uzavření této dohody byl zjištěn inventurou provedenou dne ...........................; inventurní zápis je přílohou této dohody.
III. Povinnosti zaměstnance
Zaměstnanec se zavazuje se svěřenými hodnotami řádně hospodařit, chránit je před ztrátou, zničením, poškozením a zneužitím, vést o nich evidenci a provádět jejich vyúčtování způsobem, který zaměstnavatel stanoví.
Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky pro řádné hospodaření se svěřenými hodnotami, je povinen tuto skutečnost oznámit nadřízenému vedoucímu zaměstnanci (§ 249 odst. 3 zákoníku práce); smluvní strany se dohodly, že oznámení učiní bez zbytečného odkladu a písemně. Stejně tak oznámí každé zjištěné manko, přebytek nebo hrozící škodu.
IV. Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel se zavazuje vytvořit zaměstnanci takové pracovní podmínky, aby mohl se svěřenými hodnotami řádně hospodařit (§ 248 odst. 1 zákoníku práce), zejména zajistit uzamykatelné uložení hotovosti a cenin, přístup ke svěřeným hodnotám pouze zaměstnanci a osobám, které zaměstnanec určí nebo se kterými je odpovědnost sdílena, a předávat zaměstnanci hodnoty proti podpisu.
Oznámí-li zaměstnanec závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami, je zaměstnavatel povinen je odstranit; neodstraní-li je do 15 kalendářních dnů od obdržení písemného upozornění, může zaměstnanec od této dohody odstoupit (§ 253 odst. 1 zákoníku práce).
V. Inventura
Zaměstnavatel provede inventuru svěřených hodnot při uzavření této dohody, při zániku závazku z ní, při výkonu jiné práce zaměstnancem, při jeho převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru (§ 254 odst. 1 zákoníku práce).
Zaměstnanec má právo se každé inventury účastnit, vyjádřit se k jejím výsledkům a obdržet kopii inventurního zápisu.
VI. Náhrada schodku
Schodkem se rozumí rozdíl mezi stavem svěřených hodnot, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a údaji evidence, o který jsou skutečné hodnoty nižší. Zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat (§ 252 odst. 5 zákoníku práce).
Výši požadované náhrady zaměstnavatel se zaměstnancem projedná a písemně mu ji oznámí zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že schodek vznikl a že je zaměstnanec povinen jej nahradit (§ 263 odst. 1 zákoníku práce).
VII. Odstoupení od dohody a zánik závazku
Zaměstnanec může od této dohody písemně odstoupit, vykonává-li jinou práci, je-li převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, je-li překládán, nebo pokud zaměstnavatel do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami (§ 253 odst. 1 zákoníku práce).
Závazek z této dohody zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení uveden den pozdější (§ 253 odst. 2 zákoníku práce).
VIII. Závěrečná ujednání
Zaměstnanec prohlašuje, že ke dni uzavření této dohody dosáhl věku 18 let a jeho svéprávnost nebyla omezena.
Práva a povinnosti touto dohodou výslovně neupravené se řídí zákoníkem práce. Změny této dohody lze činit pouze písemně. Dohoda je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž jeden obdrží zaměstnanec a jeden zaměstnavatel.
Tato dohoda nabývá účinnosti dnem podpisu oběma stranami.
V ........................... dne ...........................
........................................
..........................., zaměstnavatel
........................................
..........................., zaměstnanec
Jaký je rozdíl mezi dohodou o hmotné odpovědnosti a dohodou o odpovědnosti za svěřené hodnoty?
Žádný, jde o tentýž dokument. „Dohoda o hmotné odpovědnosti“ je název z předchozího zákoníku práce, který se v praxi vžil. Zákon č. 262/2006 Sb. ji v § 252 označuje jako dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, zkráceně dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Dokument nadepsaný starým názvem tím neplatný není, o platnosti rozhoduje obsah.
Kolik musí zaměstnanec při schodku zaplatit?
Celý schodek (§ 259), na rozdíl od obecné odpovědnosti bez stropu. Zaměstnanec se zprostí zcela nebo zčásti, prokáže-li, že schodek vznikl bez jeho zavinění, typicky proto, že zaměstnavatel zanedbal své povinnosti a znemožnil mu s hodnotami řádně nakládat (§ 252 odst. 5). Výši požadované náhrady určuje zaměstnavatel (§ 262); způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupcem, určí ji ten, kdo jej na pracovní místo ustanovil. Náhradu musí se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit (§ 263 odst. 1). Soud může náhradu z důvodů zvláštního zřetele hodných přiměřeně snížit (§ 264).
Jak se dělí schodek při společné odpovědnosti?
Podle poměru hrubých výdělků společně zavázaných zaměstnanců zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku, přičemž výdělek vedoucího a jeho zástupce se počítá dvojnásobně (§ 260 odst. 1 a 4). Podíl řadového zaměstnance nesmí přesáhnout jeho průměrný měsíční výdělek před vznikem škody; co se tímto způsobem neuhradí, doplácejí vedoucí a jeho zástupce (§ 260 odst. 2). Prokáže-li se, že schodek nebo jeho část zavinil konkrétní člen kolektivu, hradí tuto část on podle míry svého zavinění; zbývající část hradí všichni společně zavázaní zaměstnanci podíly podle odstavců 1 a 2, jeho nevyjímaje (§ 260 odst. 3).
Může zaměstnanec od dohody odstoupit?
Ano, ale jen ze zákonných důvodů (§ 253 odst. 1), a u důvodů podle věty první zákon vyžaduje písemnou formu: vykonává-li jinou práci, je-li převáděn na jinou práci či pracoviště nebo překládán, anebo neodstraní-li zaměstnavatel do 15 kalendářních dnů od obdržení písemného upozornění závady bránící řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. U společné odpovědnosti je důvodem také zařazení nového zaměstnance nebo změna vedoucího či zástupce. Závazek zaniká dnem doručení odstoupení zaměstnavateli, případně pozdějším dnem v něm uvedeným, a vždy dnem skončení pracovního poměru (§ 253 odst. 2); při zániku se provádí inventura (§ 254 odst. 1).
Musí být dohoda písemná a co když písemná není?
Musí (§ 252 odst. 4). Zákoník práce vylučuje námitku nedostatku formy po započetí plnění jen u jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah (§ 20); dohoda o odpovědnosti takovým jednáním není, proto se přes § 4 zákoníku práce použije § 582 odst. 1 občanského zákoníku a ústní dohoda je neplatná. Zaměstnavatel pak musí zavinění schodku prokazovat podle § 250, jako by žádná dohoda nebyla. Podpis netřeba úředně ověřovat.
Lze dohodu uzavřít s brigádníkem na DPP nebo DPČ?
Ano. Zákon podmiňuje dohodu jen tím, že jde o zaměstnance, kterému bylo v den uzavření 18 let (§ 252 odst. 2); za zaměstnance s omezenou svéprávností ji navíc nesmí uzavřít jeho zástupce (§ 252 odst. 3). Druh pracovněprávního vztahu neřeší. Se studentem mladším 18 let dohodu uzavřít nelze, i kdyby souhlasili rodiče - věkovou hranici zákon stanoví napevno. Takového brigádníka lze k pokladně pustit jen pod odpovědností jiného zaměstnance, který dohodu má.
Citovaná ustanovení naposledy strojově ověřena proti aktuálnímu znění v oficiální e-Sbírce (e-sbirka.gov.cz) dne 11. 9. 2026. Změny zákonů sledujeme průběžně.