Neplacené volno je pracovní volno bez náhrady mzdy, které zaměstnavatel poskytuje na žádost zaměstnance. Na rozdíl od dovolené nebo od překážek v práci podle § 199 zákoníku práce na ně není právní nárok - jde o dohodu, a zaměstnavatel žádost může odmítnout bez udání důvodu. Písemná forma není zákonem předepsána, ale je v zájmu obou stran: bez ní se později těžko prokazuje, že nepřítomnost byla povolena, a neomluvená absence je porušením povinností. Počítejte se dvěma důsledky, o kterých se mlčí nejčastěji - za měsíc bez mzdy doplácíte zdravotní pojištění ze svého a u volna s předem sjednaným napracováním se samotné volno nepočítá jako výkon práce (§ 348 zákoníku práce).
Kdy žádost o neplacené volno použít
Žádost použijte, když potřebujete volno nad rámec dovolené a nejde o situaci, kterou zákon řeší sám. Zákoník práce zná placené i neplacené překážky v práci podle § 199 - svatba, pohřeb blízkého, doprovod k lékaři a další případy vypočtené v příloze nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Na ty máte nárok a nežádá se o ně touto cestou. Neplacené volno je zbytek: cokoli, co zaměstnavatel povolit může, ale nemusí.
Právní nárok tedy neexistuje a zaměstnavatel žádost může zamítnout i bez odůvodnění. Z toho plyne praktický závěr - čím konkrétnější důvod a čím dřívější podání, tím vyšší šance. Zákon pro žádost nepředepisuje písemnou formu, přesto ji sepište: bez písemného souhlasu se z nepřítomnosti snadno stane neomluvená absence, tedy porušení povinností se všemi důsledky včetně výpovědi.
Než volno nastoupíte, spočítejte si dvě věci, které bývají nemilým překvapením. Za prvé zdravotní pojištění: klesne-li váš vyměřovací základ za měsíc pod minimum, doplácíte 13,5 % z rozdílu, a to prostřednictvím zaměstnavatele - u volna přes celý měsíc jde o plnou částku z minimálního vyměřovacího základu. Za druhé napracování : § 348 zákoníku práce vyjímá z výkonu práce právě to volno, u něhož bylo napracování sjednáno předem, protože jako odpracovaná se pak počítá až doba skutečně napracovaná. Tenhle směr se běžně cituje obráceně; jak se to promítne do vaší dovolené, si nechte spočítat mzdovou účtárnou podle § 213 a § 216 zákoníku práce.
Náležitosti dokumentu
| Náležitost | Co musí obsahovat |
|---|
| Označení zaměstnavatele | Název nebo jméno, sídlo, případně komu konkrétně je žádost adresována. |
| Označení zaměstnance | Jméno a příjmení, datum narození, bydliště a pracovní pozice. |
| Přesné vymezení období | První a poslední den volna. Uvádějte poslední den volna, ne den návratu - jinak vzniká spor o jeden den. |
| Důvod žádosti | Zákon jej nevyžaduje, ale bez něj nemá zaměstnavatel oč opřít souhlas. |
| Ujednání o napracování | Sjednáno předem, nebo výslovně nesjednáno. Rozhoduje o tom, zda se volno počítá jako výkon práce. |
| Vypořádání zdravotního pojištění | Kdo doplatek uhradí a jak - zaměstnavatel jej odvádí, ale nese zaměstnanec. |
| Datum, místo a podpis | Plus místo pro vyjádření zaměstnavatele, aby souhlas byl prokazatelný. |
Časté chyby
- Nástup na volno bez písemného souhlasu - dokud zaměstnavatel žádosti nevyhoví, jde o neomluvenou absenci, ne o volno.
- Záměna s překážkami v práci podle § 199. Na svatbu, pohřeb nebo doprovod k lékaři se žádost o neplacené volno nepodává, tam nárok plyne přímo z předpisu.
- Opomenutý doplatek zdravotního pojištění. Zaměstnanec jej často zjistí až ze mzdového lístku za následující měsíc.
- Napracování dohodnuté až dodatečně. Aby se volno počítalo jako výkon práce, musí být napracování sjednáno předem.
- Uvedení dne návratu místo posledního dne volna, takže se strany liší o jeden pracovní den.
Varianty a vzorové situace
Několik dní na osobní záležitost
Nejčastější případ: pár dnů na stěhování, rodinnou událost nebo delší cestu, kdy už nezbývá dovolená. Napracování se nesjednává, takže výjimka podle § 348 zákoníku práce se neuplatní. Je-li volno kratší než celý kalendářní měsíc, doplatek na zdravotním pojištění často nevznikne, protože vyměřovací základ zůstane nad minimem - ověřte si to podle své skutečné mzdy za daný měsíc.
Předvyplnit tuto variantu v generátoru
Delší volno (měsíc a více)
Volno v délce celého kalendářního měsíce nebo delší, typicky na cestu do zahraničí, studium či péči o blízkého. Za měsíc bez mzdy je vyměřovací základ nulový, takže doplatek na zdravotním pojištění bývá plných 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu - pokud ovšem nepatříte mezi osoby, na které se minimum podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. nevztahuje. Domluvte si se zaměstnavatelem předem, jak se doplatek vyrovná, a zvažte sjednání napracování.
Předvyplnit tuto variantu v generátoru
Volno s předem sjednaným napracováním
Zaměstnavatel volno povolí pod podmínkou, že si je zaměstnanec napracuje. Pozor na časté nedorozumění: sjednáte-li napracování předem, doba samotného volna se za výkon práce NEpovažuje - to je právě ta výjimka v § 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Jako výkon práce se počítá až hodina, kterou skutečně napracujete. Ujednání proto sepište předem a uveďte, do kdy se má volno napracovat.
Předvyplnit tuto variantu v generátoru
Žádost o neplacené volno - plný text vzoru
Toto je kompletní text vzoru. Prázdná místa doplní generátor výše - nebo si text
zkopírujte a doplňte ručně.
ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ NEPLACENÉHO VOLNA
pracovní volno bez náhrady mzdy poskytované na žádost zaměstnance
Zaměstnavatel: ..........................., se sídlem ...........................
Zaměstnanec: ..........................., narozen/a ..........................., bytem ..........................., pracovní pozice: ...........................
I. Předmět žádosti
Žádám o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy (neplaceného volna) v období od ........................... do ........................... včetně.
II. Napracování volna
Napracování volna se nesjednává. Výjimka podle § 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, která se vztahuje na volno s předem sjednaným napracováním, se proto neuplatní.
III. Zdravotní pojištění
Zaměstnanec bere na vědomí, že za kalendářní měsíc, ve kterém jeho vyměřovací základ klesne pod minimální vyměřovací základ, je povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů (§ 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.), a zavazuje se tento doplatek zaměstnavateli uhradit.
IV. Závěrečná ujednání
Zaměstnanec se zavazuje nastoupit zpět do práce nejbližší následující pracovní den po skončení volna. Žádost je vyhotovena ve dvou stejnopisech, po jednom pro každou stranu.
V ........................... dne ...........................
........................................
..........................., zaměstnanec
Vyjádření zaměstnavatele
Žádosti se vyhovuje / nevyhovuje (nehodící se škrtněte).
Případné podmínky: ..............................................................
........................................
..........................., zaměstnavatel
Žádost o neplacené volno vzor Word (DOCX)
Vzor žádost o neplacené volno ve formátu Word stáhnete z generátoru tlačítkem
„Stáhnout Word (DOCX)“ - zdarma, bez registrace, s vašimi údaji již doplněnými.
Žádost o neplacené volno vzor PDF
Tentýž dokument stáhnete i jako PDF připravené k tisku a podpisu. Generování probíhá ve vašem prohlížeči,
údaje nikam neodesíláme.
Žádost o neplacené volno ke stažení zdarma
Vzor je zdarma v plné verzi - žádná zkušební doba, žádný e-mail. Vyplňte, stáhněte, podepište.
Aktuálnost vzoru pro rok 2026
Vzor odpovídá právnímu stavu k roku 2026. Odkazovaná ustanovení průběžně kontrolujeme proti aktuálnímu
znění zákonů v oficiální e-Sbírce.
Časté otázky
Má zaměstnavatel povinnost neplacené volno poskytnout?
Nemá. Neplacené volno na žádost zaměstnance není nárokové - je to dohoda a zaměstnavatel ji může odmítnout i bez odůvodnění. Něco jiného jsou jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 zákoníku práce, jejichž okruh a rozsah stanoví příloha nařízení vlády č. 590/2006 Sb.; tam volno poskytnout musí, a v části případů i s náhradou mzdy. Praktický rozdíl je zásadní: u překážky nepřítomnost oznamujete, u neplaceného volna o ně žádáte a čekáte na souhlas.
Kolik doplatím na zdravotním pojištění?
Klesne-li váš vyměřovací základ za kalendářní měsíc pod minimální vyměřovací základ, doplácíte pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů, a to zdravotní pojišťovně prostřednictvím zaměstnavatele (§ 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.). U několikadenního volna často nedoplatíte nic, protože mzda za zbytek měsíce zůstane nad minimem. U volna přes celý měsíc je vyměřovací základ nulový a doplácí se z celého minimálního vyměřovacího základu. Konkrétní částku vám spočítá mzdová účtárna - odvíjí se od minimální mzdy platné pro daný rok.
Co znamená neplacené volno pro dovolenou?
Začněte přesným zněním zákona, protože se běžně cituje obráceně. Podle § 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce se za výkon práce považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování. Výjimka tedy dopadá na volno S napracováním - logicky, protože jako výkon práce se pak počítá až doba skutečně napracovaná. Jak se to konkrétně promítne do délky vaší dovolené, závisí na pravidlech pro její výpočet (§ 213 a § 216 zákoníku práce) a na poměrech u vašeho zaměstnavatele; nechte si to proto potvrdit mzdovou účtárnou předtím, než volno nastoupíte.
Musí být žádost písemná?
Zákon písemnou formu nepředepisuje, takže ústní dohoda je platná. Přesto žádost sepište a nechte si potvrdit souhlas. Bez dokladu totiž nesete důkazní břemeno vy: nepřítomnost, kterou zaměstnavatel neuzná jako povolenou, je neomluvenou absencí a tedy porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. U delšího volna proto vždy trvejte na písemném vyjádření.
Jak dlouhé neplacené volno si můžu vzít?
Zákoník práce žádnou horní hranici nestanoví - délka je věcí dohody, takže lze sjednat dny i měsíce. S délkou ale rostou důsledky: u volna přes celý kalendářní měsíc vzniká doplatek na zdravotním pojištění z celého minimálního vyměřovacího základu a citelněji se projeví i dopad na dovolenou, který si nechte spočítat mzdovou účtárnou. U dlouhého volna se proto vyplatí písemně si dohodnout i to, kdo doplatek uhradí a k jakému dni se zaměstnanec vrátí na původní pozici.
Doplácí zdravotní pojištění opravdu každý?
Ne. Doplatek 13,5 % z rozdílu vzniká jen tomu, na koho se vztahuje minimální vyměřovací základ. Podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. minimum neplatí mimo jiné pro držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, pro osobu, která dosáhla věku pro starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání, pro toho, kdo vedle zaměstnání podniká a odvádí zálohy alespoň z minima pro OSVČ, a především pro osoby, za které je plátcem pojistného stát - typicky studenty, poživatele důchodu nebo rodiče čerpající rodičovský příspěvek. Patříte-li do některé z těchto skupin, neplacené volno vám na zdravotním pojištění nic nepřidá; jistotu vám dá mzdová účtárna nebo vaše zdravotní pojišťovna.
Právní úprava
Citovaná ustanovení naposledy strojově ověřena proti aktuálnímu znění v oficiální e-Sbírce (e-sbirka.gov.cz) dne 28. 7. 2026. Změny zákonů sledujeme průběžně.
- § 199 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, při nichž zaměstnavatel volno poskytnout musí - na rozdíl od neplaceného volna na žádost zaměstnance, na které nárok není
- § 348 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- co se považuje za výkon práce; z doby překážek v práci je vyňato pracovní volno poskytnuté na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování
- § 213 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- dovolená za kalendářní rok a její poměrná část - délka se odvíjí od doby, po kterou zaměstnanec konal práci
- § 216 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- pro účely dovolené se doba zameškaná z vyjmenovaných důvodů považuje za výkon práce jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby
- § 1 nařízení vlády č. 590/2006 Sb.
- okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci je stanoven v příloze tohoto nařízení
- § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
- vyměřovací základ zaměstnance a minimální vyměřovací základ; při nižším základu doplácí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele 13,5 % z rozdílu, minimum se ale nevztahuje na okruh osob vypočtený v odstavci 8 (mimo jiné držitelé ZTP/ZTP-P a osoby, za které je plátcem stát)
Související dokumenty
- Pracovní smlouva - vzor
Pracovní smlouva vzor 2026 zdarma ke stažení v PDF i Wordu. Online generátor - povinné náležitosti podle § 34 zákoníku práce, zkušební doba i doba určitá.
- Žádost o rodičovskou dovolenou - vzor
Žádost o rodičovskou dovolenou vzor 2026 zdarma ke stažení v PDF i Wordu. Písemná žádost podle § 196 zákoníku práce - podává se 30 dnů před nástupem.
- Mzdový výměr - vzor
Mzdový výměr vzor 2026 zdarma ke stažení v PDF i Wordu. Určení mzdy podle § 113 zákoníku práce včetně pravidel doručení - vyplňte online, bez registrace.
Strojově čitelné schéma tohoto dokumentu: zadost-o-neplacene-volno.json